Ostrava, 23. listopadu 2020 – Piráti bojují proti stavbě kanálu Dunaj- Odra-Labe na všech frontách. Debata o tomto megalomanském projektu se opět rozpoutala poté, co vláda 5. října nečekaně schválila přípravu jeho první etapy tzv. oderské větve kanálu. Jen ta má vyjít na 15 miliard. Své rozhodnutí vláda nekonzultovala s vedením Moravskoslezského kraje ani starosty dotčených měst a obcí. Plánované splavnění Odry po Ostravu by přitom zásadním negativním způsobem ovlivnilo nejen životní prostředí, ale také infrastrukturu. Ostravští zastupitelé včetně Pirátů proto na svém zasedání 11. listopadu jednomyslně vyjádřili nesouhlas se záměrem zahájit přípravu Oderské větve vodního koridoru a požádali vládu o přehodnocení postoje k této vodní stavbě.
„Chceme podrobnou analýzu dopadů stavby na životní prostředí, včetně zhodnocení, zda je vůbec v souladu se zákony naší republiky a strategií Evropské unie. Studie proveditelnosti neřeší dostatečně dopady na zákonem chráněné zájmy na úseku vodního hospodářství a ochrany přírody a krajiny. Kanál by ohrozil Chráněnou krajinnou oblast Poodří včetně několika přírodních rezervací a soustavy Natura 2000, nemluvě o zdrojích pitné vody pro Ostravu. Chybí nám také informace o vlivu stavby na dopravní infrastrukturu města. Nechápu, jak tak obrovský a nevratný zásah do krajiny mohla vláda prosadit, aniž by s námi jednala, "
komentuje Rostislav Řeha, který má na starost životní prostředí v centrálním obvodu Ostravy. Právě zde by měl vyrůst přístav a také překladiště.
Mnozí pokládají příslib vlády postavit kanál Dunaj-Odra-Labe za úlitbu prezidentovi Miloši Zemanovi a doufají, že se megalomanské vodní dílo nikdy nepostaví. Piráti upozorňují, že se takovém případě stát nejen mrhá veřejnými prostředky na projektovou přípravu a nákladné studie, ale co hůř bere městům příležitost využít rozlehlé území jinak.
„Nechali jsme si zpracovat analýzu, která vyčíslila, kolik nás blokování území pro vodní koridor stojí. Kdybychom územní rezervu zrušili a pozemky využili, jejich hodnota jen v Ostravě by činila asi 6,5 miliardy korun. Prioritou vlády by měla být místo kanálu vysokorychlostní železnice,“
vysvětluje Ondřej Polanský, pirátský poslanec zodpovědný za gesci dopravy.
Otázkou také zůstává, jak se projekt vypořádá se vzácnými bohumínskými meandry.
„Hraniční meandry Odry jsou unikátní chráněnou lokalitou, nedokážu si představit, že by bylo v rámci platných zákonů možné je zdevastovat. Rozvoj města Bohumína je mnoho let blokován územní rezervou jak pro kanál, tak pro několik variant trasy, kudy jednou povede vysokorychlostní železnice. Našim cílem tedy není projekt zabrzdit, ale definitivně od něj upustit a územní rezervu zrušit,“
doplňuje pirátský zastupitel Bohumína Daniel Galuszka, pro kterého není přípustná ani starostou Bohumína zvažovaná varianta, kdy by byla trasa kanálu částečně vedena po polské straně, aby se vyhnula právě meandrům.
„Myšlenka propojení tří moří Česko provází od 18. století, největší popularity se jí dostalo za Tomáše Bati. Tehdy ale nákladní lodní doprava ještě dávala smysl. Co by se loděmi z Polska vozilo dnes, když největší výzvou dneška je transformace průmyslu a odchod od uhlí? Význam kanálu pro průmyslovou dopravu je mírně řečeno sporný, dopady na čistotu a okolí řeky ovšem fatální. Problémem jsou i nízké průtoky. Musely by se řešit komplikovanou soustavou zdymadel. Rekreačnímu využití řeky nic nebrání a rozhodně kvůli němu nemusíme budovat tak robustní vodní dílo za několik set miliard. Kvůli pandemii koronaviru nás čekají těžké časy, všichni víme, že si nemůžeme dovolit stavět vysokorychlostní železnici i kanál Dunaj-Odra-Labe. Investovat do infrastruktury je sice správná cesta z krize, utopit stamiliardy právě v kanálu ale považuji za ten nejhorší nápad,“
uzavírá Ondřej Polanský.